úterý 24. května 2011

Duch svatý v našem životě

„Vložil jsem na svého služebníka svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům.“ (Izaiáš 42,1)
„Přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové.“ (Skutky 1,8 K)

Po vyhnáním z ráje, což samozřejmě neznamená vyhnání z nějakého ovocného sadu, ale propad do třírozměrné dimenze, ztratil člověk možnost komunikovat s Bohem přímo. Jediný způsob, jak můžeme navázat s Bohem kontakt je prostřednictvím našeho ducha – skrze Pána Ježíše v Duchu svatém.
Jeden z klíčových veršů Bible, z nepochopitelných důvodů většinou přehlížený, říká: „Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.“ (Římanům 8,16)
Duševní křesťanství vede na scestí, protože potřebuje stále silnější citové zážitky, aby bylo atraktivní. Naše duše sice touží po Bohu, ale uspokojení dosáhne teprve když se náš duch spojí s Duchem svatým. A ještě jiný pohled. Zkoušeli jste někdy jezdit autem bez motoru a bez volantu? Anebo řídit se zavřenýma očima? Mluvím o nemožném, o věcech, které se prostě nedají dělat.  Přesto se o něco podobného pokoušíme, když se snažíme žít křesťanský život bez Ducha svatého.
Když Ježíš varoval své učedníky krátce předtím než vystoupil na nebesa, neříkal jim to jakoby jim nabízel jednu z možností, ale jako nezbytnou podmínku další existence. Dokud na ně nesestoupil Duch svatý, nezačali kázat evangelium. Představte si, jak by to zpackali, kdyby to zkoušeli po svém.Proč museli učedníci čekat pochopíme, když se podíváme na všechno, co pro nás Duch svatý dělá:
·                    dává nám život (J6:63, 2K 3:6)
·                    uvádí nás do veškeré pravdy (J16:13)
·                    pomáhá nám v naší slabosti (Ř 8:26)
·                    nese ovoce v našich životech (Ga 5:22–23)
A ještě mnohem víc!
Je to jeden z největších omylů křesťanů vůbec, že jsme si rozdělili život na dvě části – na část zbožnou a část „normální“, která je spíše nenormální, protože je bezbožná. Pán Ježíš to přece říká tak jasně: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům.“ (Mt 6,24)   „Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny.“ (Lk 6,44) A apoštol Jakub k tomu dodává: „Což může, bratří, fíkovník nést olivy nebo réva fíky? Právě tak nemůže slaný pramen dávat sladkou vodu.“ (Jk 3,12) 
Sloužit Bohu bez Ducha svatého je opravdu jen pokus o nemožné.  Mnoho lidí touží po nadpřirozených projevech Ducha svatého, ale ten největší zázrak v našem životě je ujištění, že jsme Boží děti.

Žádné komentáře:

Okomentovat