Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.“ Izajáš 9,5
Bůh vyvýšil Krista nade vše a dal mu jméno nad každé jméno. Filipským 2,9
Na sklonku minulého století se opět, kromě jiného, začal rozmáhat křesťanský humanismus. Což o to, pořád je aktuální povzdech: „Kdysi byla snaha, aby se všichni lidé stali křesťany, dnes by se mělo razit, aby se všichni křesťané stali lidmi.“
Jedná se o zdůrazňování soucitu, solidarity, tolerance a hlavně ohleduplnosti vůči všem, dokonce i vůči zjevným hříšníků. Slovo hřích se nahrazuje nedokonalost, odlišnost, alternativa apod. Různé liberální směry mají zelenou a být vůči nim kritickým se považuje za nanejvýš nespolečenské, netaktní nebo přímo jako projev radikálního fundamentalismu. (Nehledě k tomu, že právě liberalismus je živnou půdou radikalismu.)
Nesmíme zapomínat, že satan se často obléká do roucha andělského, jen aby dosáhl svého – zastínit a zlehčit oběť Božího beránka.
Kristus to není jenom jméno nad každé jméno, ale je to On sám, který je nade vše.
Žijme tak, abychom ho nezastínili ani náboženským radikalismem, ani moderním liberalismem a modleme se, abychom mu byli stále blíž a náš život aby se tomu jeho stále více podobal.
Žádné komentáře:
Okomentovat